Esenciální fosfolipidy u steatózy jater

V játrech probíhá řada metabolických procesů, např. syntéza bílkovin včetně tvorby koagulačních faktorů nebo glukoneogeneze. Do hepatocytů se ukládají sacharidy (ve formě glykogenu) a tuky, čímž se vytváří zásoby energie, která je v případě potřeby ihned k dispozici. Další důležitou funkcí jaterních buněk je detoxikace a biologická degradace xenobiotik.

Játra jsou také důležitým orgánem imunitního systému. Játra jako filtr mezi střevem a systémovým oběhem detekují a rozkládají bakterie, odumřelé buňky nebo škodlivé cizorodé látky. Tyto procesy zajišťují různé imunokompetentní buňky, např. velké množství makrofágů (Kupfferovy buňky). Zásadně důležitý je také příspěvek k systémové imunitě, protože hepatocyty produkují 80–90 % proteinů potřebných pro humorální imunitu [1].

Nealkoholická jaterní steatóza (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD) má stejně jako alkoholické poškození jater (alcoholic liver disease, ALD) různé příčiny, např. obezitu, konzumaci alkoholu a diabetes. Příznaky jako např. únava, dyspepsie a břišní diskomfort pravého horního kvadrantu jsou nespecifické a lze je snadno přehlédnout. Následky neléčené steatózy jater mohou být závažné. Nahromadění tuku v jaterních buňkách (steatóza) může vést k oxidačnímu stresu s chronickými zánětlivými reakcemi a k rozvoji steatohepatitidy. Pokud není onemocnění rozpoznáno a adekvátně léčeno, může se rozvinout jaterní cirhóza nebo dokonce hepatocelulární karcinom. Proto je navíc k fyzickému cvičení, snižování tělesné hmotnosti a vyvážené stravě velký zájem o účinnou farmakologickou léčbu. V předloženém přehledu literatury byla zkoumána klinická účinnost a bezpečnost esenciálních fosfolipidů u steatózy jater.

Esenciální fosfolipidy (essential phospholipids, EPL) tvoří dvojitou vrstvu buněčných a podbuněčných membrán a regulují jejich fluiditu a biologickou aktivitu (obr. 1). Účinnost EPL při léčbě jaterního onemocnění byla potvrzena schopností některých jeho molekulárních složek integrovat se do poškozených částí membrán jaterních buněk (hepatocytů), čímž se zlepšuje schopnost regenerace jater a zvyšuje se fluidita a funkce plazmatických membrán hepatocytů. EPL mají antioxidační, anticholestatické, protizánětlivé, antifibrotické a regenerační vlastnosti.

Indikací k podávání je zlepšení subjektivních zdravotních potíží vyplývajících z toxického nebo nutričního poškození jater (alkohol, léky, nevhodná strava a nezdravá strava vedoucí k nadváze, obezitě a hyperlipidemii), alkoholické nebo nealkoholické jaterní steatózy (AFLD, NAFLD) a zánětu jater (hepatitidy). Užívání EPL však nekompenzuje konzumaci hepatotoxických látek, např. alkoholu, a nenahrazuje ani celkovou změnu životního stylu – snížení nadměrné adipozity při nadváze a obezitě.

Obvyklá doporučená denní dávka EPL pro děti od 12 let a dospělé pacienty je 3 × 600 mg (1 800 mg). Doba trvání léčby není časově omezena. Po 20 dnech léčby bylo u 17 pacientů se steatózou jater prokázáno zlepšení sérových enzymů. Ve srovnání s hodnotami před léčbou se průměrná aktivita GGT v séru po 1, 3 a 6 měsících léčby EPL významně snížila, zatímco v kontrolní skupině (placebo) nebyly odchylky statisticky významné [2].

Jedinou kontraindikací EPL je hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku (např. sójový olej). Lékové interakce jsou vzácné. Nelze však vyloučit Interakce EPL s antikoagulancii. Někdy může být nutné upravit dávku antikoagulans. Méně častými nežádoucími účinky jsou žaludeční potíže, jako např. nevolnost, zvracení, průjem, měkká stolice a distenze břicha. Velmi vzácnými nežádoucími účinky jsou alergické reakce, jako např. vyrážka a kopřivka.

Gundermann a spol. ve svém přehledu literatury vyhodnocovali studie z databází MEDLINE, EMBASE a COCHRANE LIBRARY a také publikace v národních – zpravidla gastroenterologických – časopisech. Ze studií publikovaných v letech 1988–2014 byly zahrnuty pouze studie s vysoce purifikovaným extraktem ze semen sóji (Glycine max (L.) Merr.) se standardizovaným obsahem 72 % až 96 % fosfatidylcholinu. Autoři na základě farmakologických a klinických výsledků 25 studií zahrnutých do analýzy dospěli k závěru, že EPL u pacientů se steatózou jater urychlují zlepšení a normalizaci subjektivních příznaků, např. bolesti v pravém horním kvadrantu břicha nebo dyspepsie. Vyhodnocení také prokázalo zlepšení výsledků zobrazovacích metod, biochemických markerů a nálezů z histologických studií [3]. Příznivé účinky EPL u NAFLD potvrdili v novějším přehledu a síťové metaanalýze Dajani a Popovic [4].

Z přehledu literatury vyplynulo, že EPL mají příznivé účinky při léčbě steatózy jater a jsou dobře snášeny. Podle autorů toto zjištění dokládala skutečnost, že při všech jaterních onemocněních dochází k poškození buněčných membrán a EPL pozitivně ovlivňují jejich složení a funkci.

Játra plní důležité metabolické funkce a hrají klíčovou roli jako orgán, který se podílí na vrozené imunitě a systémové humorální imunitě. Fosfolipidy mohou přispět k udržení a obnově zdraví jater.

_{Střet zájmů: P. Minárik prohlašuje, že nemá žádný střet zájmů. E. Koscova je zaměstnankyní společnosti Sanofi.}

_{Poskytnutí informací: Přípravu lékařského textu a publikaci financuje Sanofi Aventis Deutschland GmbH.}