Lepší pochopení „bolesti hlavy 21. století“ pomocí dat z reálného světa

Z vědeckých studií přibývá důkazů o tom, že moderní životní styl v průmyslových zemích má vliv na výskyt a následky bolestí hlavy [1]. Tento fenomén byl nazván „bolest hlavy 21. století“ (obr. 1). Nezdravá strava, stres a nesprávné držení těla jsou již dlouho považovány za rizikové faktory nejen obezity a únavy, ale také bolesti hlavy. V nedávné době k nim přibyl další důležitý spouštěcí faktor v podobě zvýšeného používání digitálních technologií. Pandemie COVID-19 situaci ještě zhoršila: nejen, že se zvýšil stres a nervové napětí, ale na dlouhé hodiny narostl také čas, který lidé tráví se špatným držením těla vsedě před obrazovkou, na online schůzkách a udržováním virtuálních sociálních kontaktů.

Následky zvýšeného výskytu bolestí hlavy z poslední doby – zejména u osob ve věku 15 až 49 let – jsou mnohé a rozličné: snižuje se soustředění, pozornost, motivace a sociální kontakty, a naopak roste pracovní neschopnost, prezentismus (přítomnost na pracovišti navzdory neschopnosti podat plnohodnotný výkon) a absentismus (obr. 1). Přestože existují účinné možnosti léčby, 60% osob s migrénou a 80% osob s tenzními bolestmi hlavy nevyhledá lékařskou péči a spoléhá se na samoléčbu zaměřenou na úlevu od příznaků. Doposud nebylo mnoho známo o skutečném negativním dopadu a míře bolesti u této skupiny postižených ani o používaných metodách samoléčby. Fenomén „laicky léčené bolesti hlavy“ znemožňuje u této populace provádět randomizované kontrolované studie, protože ty se věnují pouze odborně diagnostikovaným bolestem hlavy. Proto je k prohloubení poznatků o osobách s laicky léčenou bolestí hlavy zapotřebí získat data z reálného světa, např. z aplikací.

Goadsby a kol. [2] k osvětlení tohoto problému použili studii založenou na aplikaci, která shromažďovala reálná data od 60 474 lidí z pěti zemí. Retrospektivní průřezová studie analyzovala údaje subjektivně hlášené uživateli aplikace „Migraine Buddy“ pro chytré telefony* v průběhu 25 měsíců. Nebyl proveden výběr ani nábor této populace, ale stávajícím uživatelům aplikace byla nabídnuta možnost odhlásit se ze sběru dat. Do analýzy byly zahrnuty údaje všech uživatelů, kteří se neodhlásili a aplikaci během sledovaného období používali alespoň 45 dní. Data související s bolestí hlavy jsou uvedena na obr. 2.

57–67% uživatelů ze všech zemí hlásilo méně než 2 epizody bolesti hlavy za měsíc, 29–36% hlásilo bolest hlavy 2 až 5× za měsíc (obr. 2A). Průměrná udávaná intenzita bolesti na stupnici od 0 do 10 byla přibližně 5, v Japonsku však byla o něco nižší. Celkově nejčastěji zmiňovanými spouštěči byly bolest krku, stres a nedostatek spánku. Přibližně polovina všech subjektů hlásila ve spojení s bolestí hlavy nevolnost nebo zvracení; výjimkou bylo Japonsko, kde tento podíl činil pouze 14,5 %. 35–64% subjektů hlásilo zpomalení při každodenních činnostech doma nebo v práci, 32–56% mělo potíže se soustředěním, 7–25% přišlo o společenské aktivity a 13–21% o čas strávený s rodinou (obr. 2B). Nejčastějšími nefarmakologickými opatřeními k zajištění úlevy byly spánek, pití vody, pobyt uvnitř nebo v zatemněné místnosti a pití kávy.

V souhrnu se prokázal hluboký dopad bolesti hlavy na život postižených a komplexnější charakter geneze bolesti hlavy prostřednictvím spouštěčů souvisejících s moderním životním stylem, jako jsou např. digitální média a jejich zvýšené používání během pandemie COVID-19.

_{* Migraine Buddy App = aplikace pro chytré telefony k sledování bolesti hlavy a migrény dostupná na adrese https://migrainebuddy.com/}

_{Střet zájmů: Luminita Constantin, Marion Eberlin a Iva Igracki Turudic jsou zaměstnankyně společnosti Sanofi-Aventis. Martin Michel je konzultant společnosti Sanofi-Aventis.}

_{Poskytnutí informací: Přípravu lékařského textu a publikaci financuje Sanofi-Aventis Deutschland GmbH.}