Metaanalýza a narativní přehled potvrzují přínos esenciálních fosfolipidů při nealkoholovém ztučnění jater

Vzhledem ke své stále rostoucí prevalenci představuje NAFLD významný zdravotní problém. Odhaduje se, že s NAFLD žije 25 % až 30% dospělé populace. Současná léčba se z velké části zaměřuje na změny životního stylu a léčbu komorbidit, jako je diabetes mellitus, inzulínová rezistence, obezita, hypertenze a dyslipidémie. Některá doporučení navrhují používat pioglitazon (off-label pro nediabetické pacienty), ale zároveň upozorňují na bezpečnostní obavy [1, 3].

Některé nedávno publikované terapeutické pokyny doporučují omezovat poškození jater podáváním tzv. hepatoprotektivních léčivých přípravků [1–3]. Obrázek 1 z nedávného narativního přehledu [4] představuje schematický diagram shrnující aktuálně dostupná data týkající se účinnosti a důkazů pro jednotlivé hepatoprotektivní látky při léčbě NAFLD. Jak je z obrázku 1 zřejmé, neexistují žádné přesvědčivé údaje, které by prokazovaly účinnost proti NAFLD u kyseliny ursodeoxycholové (UDCA), vitamínu D, resveratrolu, smutně (Phyllanthus), česneku, koenzymu Q10 (ubichinonu), ademetioninu, extraktu ze semen ostropestřce mariánského (silymarin) nebo kyseliny glycyrrhizové. Existují náznaky terapeutického účinku metadoxinu a artyčoku, ale úroveň důkazů je zde nízká. Pozitivní účinky jsou však zjišťovány v případě vitamínu E (potenciálně kombinovaného s vitamínem C) a esenciálních fosfolipidů (EPL), u nichž je úroveň důkazů vysoká (vit. C), respektive střední (EPL). U vitaminu E však po dlouhodobějším užívání vysokých dávek existuje zvýšené riziko nežádoucích účinků (na obr. 1 vyznačeno hvězdičkou) [4]. Tím se mezi léčivými přípravky stává z EPL v současnosti nejslibnější možnost (adjuvantní) léčby NAFLD.

Nedávná metaanalýza [5] komplexně zkoumala stav znalostí o použití EPL u pacientů s NAFLD. Ačkoli mnohé z analyzovaných studií jsou relativně malé, celkově poskytují řadu důkazů ve prospěch terapeutického přínosu EPL při NAFLD. Téměř ve všech studiích zlepšily EPL – buď samostatně, nebo v rámci kombinované terapie –průběh onemocnění. U pacientů s NAFLD a s diabetem 2. typu a/nebo obezitou se podávání EPL projevilo kladně snížením hladin alaninaminotransferázy (ALT; obr. 2A), triglyceridů (obr. 2B) a cholesterolu (obr. 2C) a poklesla i závažnost onemocnění (obr. 2D) [5]. Většina studií probíhala po dobu alespoň několik měsíců a poskytla důkazy o bezpečnosti EPL i při dlouhodobějším používání.

Metaanalýza prokázala, že v případě kombinace antidiabetické terapie s EPL je ve srovnání se samotnou antidiabetickou terapií vyšší pravděpodobnost zlepšení celkového onemocnění a zároveň nižší pravděpodobnost rozvoje těžké steatózy. Souhrnný odhadovaný podíl pacientů vykazujících klinické zlepšení získaný ze tří studií (n = 205) o průměrné délce 2,47 měsíce byl 87%. Ze čtyř studií (n = 357) o průměrné délce 3,97 měsíce byl získán souhrnný odhadovaný podíl pacientů vykazujících významné klinické zlepšení ve výši 58%.

Celkově poskytla metaanalýza [5] dobrý důkaz kladných účinků EPL u pacientů s NAFLD a s diabetem a/nebo obezitou. Podávání EPL je již u NAFLD doporučeno v ruských [2] a lotyšských [3] pokynech. Na základě zde uvedených údajů by mohly brzy následovat i další státy.

_{Střet zájmů: L. Petcu a B. Popovic jsou zaměstnanci společnosti Sanofi.}

_{Poskytnutí informací: Přípravu lékařského textu a publikaci financuje Sanofi.}