Koncepce sebeléčení pro zvládání muskuloskeletální bolesti: výzkum založený na důkazech

Akutní bolest varuje postiženého, že došlo k nějakému typu zranění nebo stresu, který vyžaduje okamžitou pozornost. Muskuloskeletální poruchy, tedy stavy, které postihují kosti, svaly, vazy, šlachy a nervy, jsou jedním z nejčastějších typů bolesti a celosvětově představují 14% všech let života ztracených v důsledku zdravotního postižení [1]. Známé spouštěče muskuloskeletální bolesti zahrnují obezitu a sedavý způsob života, traumata a úrazy, přetěžování, stárnutí, záněty a duševní poruchy, ale základní příčiny často zůstávají nejasné a jejich objasnění je složité. Muskuloskeletální bolest, zvláště když je recidivující, ovlivňuje kvalitu života a může být zodpovědná za narušení autonomie, snížení nezávislosti a funkční kapacity. Současný výzkum bolesti odhaluje, že naše těla mají schopnost sebeléčení, ale kvůli tomu, že moderní léky pomohly zmírnit bolestivé stavy, méně pozornosti bylo věnováno využití a posílení samoléčebných sil našeho těla.

Konvenční léčba muskuloskeletální bolesti zahrnuje rehabilitaci, nesteroidní antiflogistika a někdy i opioidy nebo chirurgický zákrok. McSwan a kol. [2] nedávno zhodnotili vědecké důkazy podporující sebeléčení^a jako koncepci pro zvládání muskuloskeletální bolesti, základní mechanismy a jak lze tuto koncepci podpořit v integrativním přístupu k léčbě bolesti. Existuje pět známých tělesných systémů, jak je znázorněno na Obrázku 1, které jsou součástí procesu sebeléčení, fungujících vyváženým způsobem a v souladu s konečným cílem pomoci zmírnit bolest způsobenou různými spouštěči. Systematický přehled 49 průzkumů provedených v 15 zemích nalezl důkazy o podstatném uplatnění doplňkových a alternativních přístupů, zejména u dospělé populace [3]. S ohledem na tuto skutečnost je doplňková a alternativní medicína (CAM)^b stále častěji přijímána do příslušných směrnic včetně fyzikální terapie/masáže, cvičení, termoterapie, ultrazvuku, akupunktury, zdravotnických prostředků a jógy [2].

Integrativní medicína^c může snížit závislost na konvenčních analgeticích, a tím snížit riziko jejich nežádoucích účinků [2]. Současně mohou psychosociální faktory pomoci udržet jak psychosociální, tak duchovní zdraví, např. prostřednictvím technik, jako je technika vědomé pozornosti, a aktivity jako jóga nebo fyzické cvičení mohou pomoci duševnímu zdraví a snížit depresi, což může vést ke snížení bolesti. Tuto koncepci podpořily výsledky klinických studií, kde například kvalitativní rozhovory prokázaly úlevu od bolesti a zlepšení celkové kvality života při aplikaci doplňkových a integrativních přístupů v zařízení dlouhodobé péče [4].

Závěrem lze říci, že začlenění doplňkových a integrativních přístupů podporujících samoléčebnou schopnost těla může snížit muskuloskeletální zátěž a zároveň překonat riziko nežádoucích účinků spojených s konvenčními farmakologickými terapiemi.

^aSebeléčení je vrozená schopnost těla a mysli podporovat mechanismy pro návrat do rovnováhy s cílem zmírnit bolest

^bDoplňková a alternativní medicína, což je termín pro lékařské produkty a postupy, které nejsou součástí standardní lékařské péče, jako akupunktura, cvičení, přírodní přípravky a zdravotnické prostředky.

^cIntegrativní medicína se zaměřuje na celého člověka a využívá všechny vhodné terapeutické přístupy včetně CAM k podpoře optimálního zdraví a léčby.

_{Střet zájmů: B. Giannakopoulos, H. Kechemir, M. Amessou, I. Igracki Turudic jsou zaměstnanci společnosti Sanofi.}

_{Poskytnutí informací: Přípravu lékařského textu a publikaci financuje Sanofi.}